V-3
Zázračná zbraň V-3, ohnivé šípyMezi zázračné zbraně (wunderwaffen), později zvané
zbraně odplaty (vergeltungswaffen) patřila také zbraň V-3.
Vedle známých "zázračných zbraní" V-1 a V-2 bylo rozpracováno i několik dalších projektů, z nichž k nejbizarnějším patřila tzv. "vysokotlaká pumpa" V-3.
Bohužel většina autorů se zaměřuje na známé projekty V-1 a V-2, ale na V-3 zapomínají nebo o ní nevědí.
Projekt Luftwaffe V-1 byla letounová střela Fi-103, která existovala i v pilotované verzi a armádní projekt V-2 byla raketa A-4 vyvinutá Wernerem von Braunem.
Realizaci projektu V-3 schválil Hitler v létě roku 1943. O co se jednalo? Mělo jít o baterie dalekonosných děl zabudovaných ve skále a namířené jedním směrem, které měly střílet tři metry dlouhé šípovité střely ráže 152 mm vážící 150 kg (z toho 25 kg výbušná nálož). Hlaveň děla měla mít délku 127 metrů. Hitler navrhl, aby střely byly vybaveny zápalnými hlavicemi. 
Praktické realizace se plán dočkal ve skále u Mimoyecques v severní Francii, asi deset kilometrů od kanálu La Manche. Dělo mělo být namířeno na Londýn, který byl vzdálen asi 160 km. Do vápencové skály zde byl v roce 1944 vyhlouben bunkr s celkem 25 šachtami pro 25 hlavní. Podle plánu měl být Londýn zasypán až 600 šípovitými střelami denně.
Aby střela doletěla až do Londýna, bylo třeba jí udělit vysokou úsťovou rychlost, alespoň 1500 m/s. Po odpálení hlavní nálože měly střelu urychlovat druhotné nálože, elektricky odpalované v postranních komorách podél 127 metrů dlouhé hlavně.
Během testů, které probíhaly v letech 1943 - 1944, musely být odstraněny mnohé technické problémy a střela byla i po mnoha úpravách letově velmi nestabilní. Při pokusech s menšími prototypy došlo několikrát k roztržení hlavně děla. Také přesnost zásahu nebyla příliš velká, ale to u tak velkého cíle jako byl Londýn příliš nevadilo. Na výrobě střel se měly podílet i české firmy Škoda a Vítkovice.
"Pumpa" měla být hotova do září 1944, ale naštěstí tento plán nevyšel. Spojenci, kteří se obávali německých raket a neustále prováděli letecký průzkum severofrancouzského pobřeží, několikrát Mimoyecques bombardovali (domnívali se, že jde o bunkr pro rakety) a velmi těžce bunkr poškodili. Navíc byla oblast kolem Mimoyecques už v srpnu 1944 obsazena kanadskými vojsky.
Spojenci byli velmi překvapeni, co se to v provrtané hoře skrývalo za stvůru. V roce 1945 byl potom celý bunkr vyhozen do vzduchu a vchody zavaleny V-3 byla klasická zbraň masového teroru, skutečná "zbraň odplaty", která neměla racionální vojenské použití a náklady vynaložené na její vývoj by rozhodně našly lepší uplatnění. Můžeme si představit, co by se stalo, kdyby se Němcům tento plán podařilo realizovat. Ostřelování Londýna by jistě způsobilo obrovské ztráty na civilním obyvatelstvu. Spojenci by určitě v Mimoyecques nenechali kámen na kameni a mnohá německá města by možná pro odplatu a pro výstrahu skončila hůře než Drážďany v únoru 1945.
zbraně odplaty (vergeltungswaffen) patřila také zbraň V-3.
Bohužel většina autorů se zaměřuje na známé projekty V-1 a V-2, ale na V-3 zapomínají nebo o ní nevědí.
Projekt Luftwaffe V-1 byla letounová střela Fi-103, která existovala i v pilotované verzi a armádní projekt V-2 byla raketa A-4 vyvinutá Wernerem von Braunem.
